Jak se vyrovnat s poporodními změnami
Psychologická podpora maminek
O tom, že mateřství může přinášet i těžké chvíle, se ve společnosti stále mluví málo. Psychika ženy je v době těhotenství a porodu přitom vystavena těžké zkoušce. Přijetí nové role a mnohdy náročná péče o novorozence s sebou přináší změnu životního stylu a zejména nedostatečný a narušený spánek. V tomto náročném období se tak mohou projevit i psychické obtíže.
Zatímco tzv. poporodní blues vyznačující se přecitlivělostí, zvýšenou plačtivostí a nejistotou se týká až 80 % žen a odezní většinou do dvou týdnů, poporodní deprese či psychóza vyžaduje už odbornou pomoc.
Psychologická podpora bývá často nedostupná nebo nákladná. Navíc až 75 % českých žen na mateřské nebo rodičovské dovolené nevyhledá odbornou pomoc, i když zažívají příznaky duševních poruch.
Laktační psychóza
Oč se jedná a z jakých příčin se po porodu projeví?
Poporodní psychóza se je akutní stav, který se rozvíjí nejčastěji v řádů dnů či několika týdnů po porodu a její rozvoj může být velmi rychlý a dramatický. Naštěstí její výskyt není tak častý, postihuje 1–2 ženy na 1000 porodů, v České republice jde tedy o 100–200 žen ročně. Existuje více forem, které se mohou lišit svými příznaky, vždy jde ale o narušené vnímání reality.
U některých žen dominuje zmatenost, u jiných naopak nepřiměřeně zvýšená aktivita, pocit zrychlených myšlenek, zvýšená mluvnost (tzv. mánie).
Často se objevují i tělesné či smyslové vjemy neodpovídající realitě – halucinace, ať již ve formě tzv. slyšin či vidin, mohou se ale objevit i čichové halucinace.
Objevují se nevyvratitelná přesvědčení o nějaké skutečnosti (bludy). Ženy bývají podezíravé až paranoidní vůči svému okolí a vytváří často komplikovaně propojené představy, které se nezakládají na realitě. Mohou například obviňovat manžela či jiné osoby, že se snaží ublížit dítěti nebo i jim samotným. O této skutečnosti jsou nevyvratitelně přesvědčené a často působí velmi věrohodně.
Dalším rysem je narušení spánku – nemožnost usnout, ztráta pocitu nutnosti spánku, což dále prohlubuje uvedené obtíže.
K největším rizikům neléčené poporodní psychózy patří sebevražda matky, vzácně i ublížení dítěti.
Existují nějaké rizikové faktory?
Bohužel přesné příčiny rozvoje této duševní poruchy nejsou ještě zcela objasněné. Dříve se přisuzoval velký vliv hormonům spojeným s těhotenstvím a kojením – zejména prolaktinu, z toho pramenil také dnes již zastaralý název tzv. laktační psychóza.
Proto bylo v minulosti těmto ženám doporučováno nekojit. Dnes již víme, že laktace není jediným spouštěčem a proto ženám, které mají zvýšené riziko rozvoje poporodní psychózy, se již plošně laktace nezastavuje.
Z dnešního pohledu se jeví jako největší rizikový faktor preexistující duševní onemocnění, nejčastěji jde o bipolární poruchu (stav, kdy se střídají období deprese a tzv. mánie). Dále jde o ženy, které již měly diagnostikovanou psychotickou poruchu či schizofrenii.
Nicméně u nemalého procenta žen se poporodní psychóza může objevit nečekaně, i když v minulosti žádné psychiatrické potíže neměly.
Jak by mělo reagovat okolí ženy a kdy se určitě obrátit na odborníky?
Ať už se to týká poporodní deprese či psychózy, jsou lidé z nejbližšího okolí ženy často těmi, kdo si nějakých změn všimne jako první.
V případě poporodní psychózy většinou stav probíhá poměrně rychle a dramaticky. Ztráta kontaktu s realitou bývá zjevná, i když žena může působit ve svých tvrzeních velmi přesvědčivě. Důležité je neztratit se ženou kontakt a při podezření na rozvoj této duševní poruchy kontaktovat odborníky.
Ve valné většině případů je nutná akutní hospitalizace průměrně na 3–4 týdny a nastavení vhodné medikace, díky níž je ženě umožněn návrat do normálního života a plné zotavení.
4 rady, jak pomoci ženě
s poporodní depresí
Z praktických doporučení pro nejbližší okolí při podezření na rozvoj duševních obtížích, zejména poporodní deprese, můžeme využít následující body.
Uvědomte si, že jde o nemoc, nikoliv o selhání či slabou vůli.
Nebagatelizujte situaci.
Vyvarujte se „typických“ vět, které rozhodně nepomůžou, spíše by mohly uškodit. Například:
„Všichni se občas cítíme špatně/mizerně.“
„Zkus se na to dívat z té lepší stránky.“
„Máš zdravé dítě, tak na co si stěžuješ?“
A řada dalších…
Otevřeně mluvte
a hlavně naslouchejte
Deprese není stigma, stejně jako najít si pomoc není stigma.
Mluvte spolu otevřeně o pocitech beznaděje, prázdnoty, o pocitech selhání, o smutku (ale třeba i o myšlenkách na sebevraždu), všechno toto je nesmírně těžké.
Velký význam (i účinek) mají obyčejné věty typu:
„Jak ti můžu pomoci?“
„Myslím na tebe.“
„Jsem tady pro tebe.“
Nabídněte pomoc
s každodenními úkoly
Velmi vítaná je i praktická pomoc.
Pomozte vyprat prádlo, uvařit oběd, uklidit, najít paní na úklid, vzít miminko na procházku s kočárkem (a mamince tak dopřát alespoň „chvíli klidu“, chvíli sama pro sebe).
Zkušenost jedné z maminek: „Opravdu mi udělalo velkou radost, když kamarádka nepřišla na návštěvu s obvyklými dortíky, ale přinesla mi krabičku s obědem. Bylo to překvapení, praktické a milé...“
Pomozte najít správnou pomoc. Podat pomocnou ruku může:
Praktický lékař (někdy je pro člověka snazší dojít za praktickým lékařem než za psychoterapeutem/psychiatrem apod.).
Psychoterapeut
Psychiatr
Kdy se obrátit na odborníky?
Jestliže si u blízkého člověka, i čerstvé maminky, všimneme těchto pocitů, či pokud trvají tyto pocity 14 dní a déle.
halucinace, bludy, nepřiměřené vnímání reality
pocity smutku a viny
pocity bezmoci, neužitečnosti, vlastního selhání, „jsem k ničemu“
nadměrná únava nebo nápadná excitovanost, rozjařenost
změny v myšlení – pomalejší myšlení, neschopnost soustředění
ztráta chuti k jídlu, hubnutí, nebo naopak přejídání (změny dynamiky v jídle)
emoční změny – častá podrážděnost, plačtivost
obtíže se spánkem, zvýšená potřeba spánku – i během dne, obtíže s usnutím v noci, pravidelné probouzení a neschopnost usnout
myšlenky na sebevraždu
Organizace nabízející pomoc maminkám s poporodní depresí a jejich rodinám:
Nonstop krizové linky
Pražská linka důvěry, Linka první psychické pomoci, Centrum krizové intervence
Úsměv mámy
organizace, kde se ženy mohou svěřit se svými pocity a spojit se ženami která bojovaly s podobnými problémy
Perinatal.cz
Obsáhlé webové stránky předních českých odborníků z Národního ústavu duševního zdraví, kde najdete pomoc a rady jak pro ženy, tak jejich okolí.
Jaká je prevence?
Na skutečnost, že nejvíce jsou rozvojem poporodní psychózy ohroženy ženy s již dříve diagnostikovaným psychiatrickým onemocněním, je zaměřen i screening a prevence duševního zdraví v době těhotenství a po porodu, do kterého jsou zapojeny vybrané gynekologické ordinace a také porodnice, včetně gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný, které je do tohoto přelomového projektu zapojeno již rok.
Tento projekt vznikl ve spolupráci Národního ústavu duševního zdraví a organizace Úsměv mámy. Klade si za cíl jednak rozšířit povědomí o psychických obtížích u žen v perinatálním období a také poskytnout pro tyto ženy dostupnou péči.
Upozornění: Informace zde prezentované nejsou míněny jako náhrada za odborný úsudek ošetřujícího lékaře/lékařky. Doporučení ohledně těhotenství a kojení týkající se vaší konkrétní situace byste měli konzultovat se svým poskytovatelem zdravotní péče. Nezaručujeme ani nepřebíráme žádnou zodpovědnost nebo odpovědnost za přesnost nebo úplnost informací na této stránce.
Zdroje: www.perinatal.cz, National Association for Mental Health (Mind): Understanding Postanatal Depression and Perinatal Mental Health, www.nudz.cz, www.sestinedelky.cz, www.psychologie.cz, www.nevypustdusi.cz
